Byl jednou jeden dům a stál uprostřed slunečnicového pole. Do toho to domu se přistěhovala rodina Clattovi(Kletovi). Měly holku a kluka Bellu a Teddyho. Když se přistěhovali tak v ložnici byla skvrna krve máma to zkusila vydrhnout kartáčem ale nešlo to tak Bella ji pomohla ale nic,ale potom to zmizelo,ale zase znova a znova se to objevovalo,ta skvrna byl zabitý kluk který tam bydel už asi před dvaceti lety,on byl zabit ve sklepě kde zabili i jeho rodiče a tam zabijí všechny lidé co se tam nastěhují.Všechny lidé zabijí jeden a ten samý muž.Jednoho dne Bella odjela ráno s tátou do města a máma byla doma s Teddem a on zahlédl malého kluka jak šel po stěně a zalezl do sklepa kde byl zavražděn ale máma si toho všimla že Tedd odešel a šla ho zase posadit na židli.Ten muž se staral o pole,ale oni tam byly ptáci a on je šel vyhnat ,oni se slétli na toho muže a oklovali ho.Potom byl celý od krve a chtěl jít zabít bellu,Teddyho a mámu táta byl ve městě.Oni zaběhli do sklepa ale nemohli se tam dostat tak Bella to oběhla a šla zadem sebou vzala i Teddyho.A tak to skončilo dopadlo to dobře máma se dostala do sklepa muž je nezabil a táta zabil muže kosou na slunečnice.

Žil jednou jeden muž se ženou kteří měli miminko. Byl to kluk a jmenoval se Jack, byl malý a hezký, ale vždy se na všechny díval nějak zvláštně a vždy si roztrhal plyšáky. Když šel do školky tak se tam s ním nikdo nebavil a to samí bylo i ve škole. Přibližně, ve dvaceti let mu zemřeli rodiče, protože je zavraždil, jenomže za to nemohl, pokoušel s tím bojovat, ale bohužel to nešlo, prostě to udělal. Byl, to chudák, bylo mu to příšerně moc líto. Tak to bylo pořád, protože s tím nemohl vůbec nic dělat. Byl to chudák i proto že měl opravdu příšerné dětství a nikdy nepoznal přátelskou lásku jenom rodičovskou. Musel se prostě vyrovnat s tím že je zabiják má to prostě v krvi. I když už to bylo skoro dvacet let co mu zemřeli rodiče pořád mu to bylo líto. Když už zemřel tak skoro všichni poblíž Jacka byli veselí protože tam už nikdy nebude vraždit.

Žil jednou jeden muž se ženou kteří měli miminko. Byl to kluk a jmenoval se Jack, byl malý a hezký, ale vždy se na všechny díval nějak zvláštně a vždy si roztrhal plyšáky. Když šel do školky tak se tam s ním nikdo nebavil a to samí bylo i ve škole. Přibližně, ve dvaceti let mu zemřeli rodiče, protože je zavraždil, jenomže za to nemohl, pokoušel s tím bojovat, ale bohužel to nešlo, prostě to udělal. Byl, to chudák, bylo mu to příšerně moc líto. Tak to bylo pořád, protože s tím nemohl vůbec nic dělat. Byl to chudák i proto že měl opravdu příšerné dětství a nikdy nepoznal přátelskou lásku jenom rodičovskou. Musel se prostě vyrovnat s tím že je zabiják má to prostě v krvi. I když už to bylo skoro dvacet let co mu zemřeli rodiče pořád mu to bylo líto. Když už zemřel tak skoro všichni poblíž Jacka byli veselí protože tam už nikdy nebude vraždit.

Bylo jednou jedno město které se
jmenovalo Horrorov

Žil jednou jeden muž se ženou kteří měli miminko. Byl to kluk a jmenoval se Jack, byl malý a hezký, ale vždy se na všechny díval nějak zvláštně a vždy si roztrhal plyšáky. Když šel do školky tak se tam s ním nikdo nebavil a to samí bylo i ve škole. Přibližně, ve dvaceti let mu zemřeli rodiče, protože je zavraždil, jenomže za to nemohl, pokoušel s tím bojovat, ale bohužel to nešlo, prostě to udělal. Byl, to chudák, bylo mu to příšerně moc líto. Tak to bylo pořád, protože s tím nemohl vůbec nic dělat. Byl to chudák i proto že měl opravdu příšerné dětství a nikdy nepoznal přátelskou lásku jenom rodičovskou. Musel se prostě vyrovnat s tím že je zabiják má to prostě v krvi. I když už to bylo skoro dvacet let co mu zemřeli rodiče pořád mu to bylo líto. Když už zemřel tak skoro všichni poblíž Jacka byli veselí protože tam už nikdy nebude vraždit.

Žil jednou jeden muž se ženou kteří měli miminko. Byl to kluk a jmenoval se Jack, byl malý a hezký, ale vždy se na všechny díval nějak zvláštně a vždy si roztrhal plyšáky. Když šel do školky tak se tam s ním nikdo nebavil a to samí bylo i ve škole. Přibližně, ve dvaceti let mu zemřeli rodiče, protože je zavraždil, jenomže za to nemohl, pokoušel s tím bojovat, ale bohužel to nešlo, prostě to udělal. Byl, to chudák, bylo mu to příšerně moc líto. Tak to bylo pořád, protože s tím nemohl vůbec nic dělat. Byl to chudák i proto že měl opravdu příšerné dětství a nikdy nepoznal přátelskou lásku jenom rodičovskou. Musel se prostě vyrovnat s tím že je zabiják má to prostě v krvi. I když už to bylo skoro dvacet let co mu zemřeli rodiče pořád mu to bylo líto. Když už zemřel tak skoro všichni poblíž Jacka byli veselí protože tam už nikdy nebude vraždit.