Chcete vědět, zda jste vybrali správné odpovědi? Čtěte pozorně povídání, které jsem pro vás připravil.
Zdá se mi, že jsme my sloni u lidí velmi oblíbení. Tuším, že je tomu tak kvůli našemu bizarnímu vzhledu, přeci jen není na světě mohutnějšího suchozemského savce, navíc s tak dlouhým a silným nosem. Rád předvádím, co všechno se svým chobotem umím dělat. Dokážu do něj třeba nasát velké množství vody a pak se jím sprchuju. Chobot je bez kostí, ale silně osvalený, takže s ním můžu pohybovat všemi směry. Je tak citlivý, že jím dokážu ze země zvednout i jehlu, ale je zároveň tak silný, že zvedne náklad o hmotnosti jedné tuny. Díky chobotu cítím vodu i na několik kilometrů, nejvíce mi však pomáhá při podávání potravy z větví stromů.
Jsem býložravec, spořádám za jeden den až dvě stě kilogramů listí, trávy, větviček, kůry stromů a jiných částí rostlin. Hledání potravy mi, jak vidíte, zabere velkou část dne, a tak mi na spánek už mnoho času prostě nezbývá, tedy abych byl konkrétní, spím asi čtyři hodiny denně a spím vestoje.
Rád trhám všemožné rekordy. Zatím vedu ve váze a třeba i ve velikosti uší. Už při narození vážím kolem 100 kg. Během života se má váha vyšplhá až na 7 tun. Velké uši nemám jen tak pro legraci, potřebuji je, protože se s nimi chladím v horkých dnech, používám je v podstatě jako dva obrovské vějíře. Ne nadarmo existuje rčení „má paměť jako slon“, já totiž svou pamětí vynikám, díky ní si po dlouhá léta pamatuji příbuzenské vztahy s tucty, možná stovkami jiných slonů, z nichž některé jsem mohl zahlédnout jen příležitostně. A k tomu všemu se délkou života téměř vyrovnám člověku, mohu se dožít až 80 let.
Lidé si všimli mého typického stylu chůze, říkají mi, že jsem mimochodník. Já vůbec nechodím nikam mimo, pouze když jdu, tak oběma nohama na jedné straně těla pohybuji současně stejným směrem. Zní to složitě, ale je to přitom tak jednoduché, schválně si toho příště, až mě uvidíte, povšimněte.
Na světě se vyskytuju ve dvou druzích, buď jako slon africký nebo jako slon indický. Nebojte se, není těžké nás od sebe rozpoznat. Africký slon je větší než asijský a má i větší uši. Zatímco samice slona afrického má kly (zuby vyčnívající z tlamy), samice slona indického je nemá. Lišíme se i tvarem hlavy a dalšími znaky, ale detaily vás už nebudu zatěžovat.
Snad vás bude spíš zajímat, že u nás v rodině je vůdcem vždy samice. Samci totiž tráví většinu života o samotě nebo ve společnosti jiných samců. Jen v době páření samci zavítají do samičích stád. Po oplodnění opět stádo opouštějí a samici se pak po dlouhých 22 měsících březosti narodí zpravidla jen jediné slůně. My sloni máme mezi sebou velmi silné vazby, a tak když někdo z našeho stáda zemře, pohřbíme ho pod hromadou větví a několik hodin u něj stojíme na stráži a truchlíme.
V přírodě v podstatě nemáme přirozených nepřátel. Pouze slůňata se mohou stát obětí hyeny skvrnité či lva. Největší hrozbou je pro nás bohužel člověk, který měl od nepaměti zájem o naše kly. Lov kvůli slonovině nás přivedl na okraj vyhubení. Podle odhadů bylo v předminulém a minulém století každý rok zabito legálně přes 100 tisíc slonů. V současné době jsme však naštěstí po celém světě považováni za přísně chráněný druh a na naší záchraně se podílejí i mnohé zoologické zahrady.
Nyní si zkuste kvíz znovu. Pokud vyplníte kvíz pod tímto článkem, dozvíte se i vyhodnocení správných a špatných odpovědí.
Jistě jste při čtení narazili i na další zajímavé informace o mém druhu. Dokázali byste sami vytvořit nějakou kvízovou otázku pro vaše přátele na tomto webu? Zkuste to v diskuzi pod kvízem.
25. 5. 2011
