Knížka „Cestopis s jezevčíkem“ mě moc bavila. V šotkovské knihovně jsem si ji vybral hlavně proto, že mám jezevčíky tuze rád. Je s nimi legrace skoro jako se mnou (ale opravdu jenom skoro!). Navíc jezevčík Aida, který v knížce vystupuje, je „dobrák od kosti, i když pro něj žádná kost nezbyde“, a když ho někde potkáte, tak vždycky slušně štěkne na pozdrav.

A věděli jste, že postel se může naučit chodit? Alespoň tedy ta, se kterou se v knížce seznámíte, se chodit naučila. Vlastně ji to naučil jezevčík Aida. Ten pes je vážně pašák, nemyslíte? Další hrdinka příběhu, babička Pomajzlová, je také skvělá. Trochu mi připomíná správnou šotkovskou babičku. Cože, vy nevíte, jak vypadá šotkovská babička? No tak to si budete muset „Cestopis s jezevčíkem“ opravdu přečíst. Kromě toho se dozvíte i spoustu dalších zajímavých věcí, třeba o psím cirkuse nebo o Benátkách. Navíc se určitě pořádně nasmějete. Nerad to přiznávám, ale já si i trochu poplakal (ale to nikomu neříkejte, ostatní šotci by si ze mě utahovali). 

A protože knížka má v názvu slovo „cestopis“, asi jste uhádli, že se v ní bude cestovat. Aida, postel i babička Pomajzlová milují dobrodružství, a tak se spolu vypraví do světa. Babička na posteli a Aida i postel pěkně po čtyřech. Co se jim asi všechno stane, kam se všude podívají a s kým se setkají? Nechte se překvapit!

 Knížka:

 Aškenazy, L.: Cestopis s jezevčíkem, ARTUR, Praha 1999