Jak na básničku – 5. díl – O zvířátku

Jsem spokojený, už vím docela hodně. Stejně si ale myslím, že aby někdo napsal dobrou básničku, musí se řídit citem pro jazyk. Správný počet slabik a rým asi povedenou básničku nezaručí. Důležitý je i obsah, jestli má básnička nějaký nápad. Já mám třeba moc rád vtipné básničky!

Mám pro vás jednu o krtkovi od Emanuela Frynty:

Krtek

 

 

 

Jak na básničku o zvířátku?

Máte doma nějaké zvířátko? S domácími mazlíčky bývá docela legrace! Náš šotkovský rod od pradávna choval morčata. Teď máme morče Jůlii. Napadlo mě, že bych o ní mohl napsat básničku! Mohl bych třeba popsat, jak vypadá a co má ráda. Taky bych mohl zkusit veršovat o nějaké příhodě, třeba o tom, jak se Julie včera ztratila a my ji všude hledali. Nakonec se našla na balkóně v květináči, sežrala skoro všechny muškáty! Nebo bych mohl popsat, jak vypadá jeden takový Julčin den.

Nejlepší je totiž psát o zvířátku, které máte doma, nebo které jsme někdy viděli venku či v ZOO, protože víte, jak vypadá, jak se chová, co dělá. A pokud žádné nemáte, vyberete si jakékoliv zvíře a představíte si, že ho máte doma. Nemusí to být ani běžný domácí mazlíček. Jaké by asi bylo mít doma místo psa třeba žirafu, chameleona, dikobraza, krokodýla, pandu, opičku, tučňáka, pštrosa, gazelu, jezevce nebo třeba velrybu!

Pro inspiraci se podívejte na básničku o velrybě od Jiřího Žáčka:

Máte doma velrybu?

 

 

Svoji básničku můžete i zajímavě graficky a výtvarně zpracovat a upravit! Rozmyslete si předem, jak prostor papíru využijete, kam básničku umístíte, můžete použít barevný papír a připojit ilustraci nebo nějak zajímavě papír ozdobit.