Skladatelovo pero škrábalo po papíře a Notová osnova se plnila hudebními značkami. Taktové čáry, Noty G, A, D, F a znovu A. Houslista a Flétnista se dívali Skladatelovi přes rameno a jen přikyvovali. Na konec zápisu ještě Repetice a Taktová čára. Houslista se podíval na papír a představoval si housle, hrající skladbu. Flétnista vzal zápis do ruky a pročítal si noty.

„Oběd!“ ozvalo se z kuchyně. Skladatel i oba muzikanti odešli z místnosti a papír ležel nehybně na stole. Oknem vletěl do místnosti malý ptáček a posadil se na stůl. Zálibně si papír prohlížel. V jednu chvíli tu papír ještě byl, ležel nehybně na stole, v druhé si s ním ptáček hrál hru, ve které se trhají listy papíru. Když tvoreček odletěl, na stole ležely jen pozůstatky hudby. V místnosti bylo zase ticho. Najednou se něco změnilo. Na koberci stála skupinka bytostí. Rozhlíželi se kolem sebe.

„Kde to jsme?“ řekla trochu bojácně Repetice.

„Kde je náš papír?“ hledal Rytmus.

„Kde jsou noty?“ zajímal se Takt.

„Papír i osnova budou zřejmě zde.“ Řekla Dynamika a zvedla ze země kousek papíru s Notami G a F.

„Co budeme dělat?“ slečna Repetice si sedla na Skladatelovu židli a měla slzy na krajíčku. Rytmus si stoupl k oknu a poslouchal stromy. Pokyvoval hlavou. Takt se zamyšleně zahleděl na Rytmus. Repetice je pozorovala oba a najednou ji ze židle zvedl nápad. „Když se dáme dohromady, napíšeme skladbu zase znovu, každý z nás je částí hudby, když každý přispěje trochou do mlýna, dáme to zase dohromady!“

„Výborný nápad!“ ozvala se konečně Melodie. Dívka, se světlými vlasy počala hledat papír a pero. Takt a Dynamika jí pomáhali, bohužel neúspěšně. List nahnědlého papíru a inkoust našli lehce, ale brk si asi nevědomky Skladatel odnesl. V místnosti zavládlo ticho a beznaděj.

Drobný Rytmus se protáhl dveřmi a jal se co nejtišeji scházet ze schodů. Uviděl hudebníky, jak sedí u stolu a jsou zabráni do diskuze, nejspíš ještě na dlouho. Pero leželo na skřínce u dveří. Rytmus pro něj natáhl naslepo ruku, naštěstí se trefil, když ji zase přitáhl k sobě, svíral černý brk. Rychle vyběhl schody a tiše zavřel dveře. Podal brko Melodii, ta napsala na papír houslový klíč, předznamenání – dva křížky, Takt přidal značku celého taktu. Melodie si znovu vzala pero a Rytmus jí radil, jakou hodnotu not má zaznamenat. Dynamika tu a tam přidala znaménko Forte – silně, Piano – slabě nebo Mezzoforte – středně silně. Melodie psala a na konec zápisu Repetice přidala dvě tečky – opakování. Jakmile Takt udělal dvojitou Taktovou čáru, všichni se rozplynuli a na stole ležel jen lis papíru. Než zmizel, Rytmus ještě zavřel okno.

Jen se vytratili, do místnosti vešli Houslista a Flétnista, kteří si vzali nástroje a přehráli si skladbu. Melodie s úsměvem broukala na housle i flétnu a Rytmus byl spokojený. Na konci Repetice a znovu.