Za řekami a pyramidou žila posvátná egyptská kočka, která měla koťata a skoro všechna byla celá bílá. Měly mít kouzelnou moc. Ale o jedno z flekatých koťat, které se jmenovalo Flíček, měli lidé starosti. Mysleli, že žádnou moc mít nebude.
Jednoho dne se ukázalo, že koťata mají poslání. Chránit hrobky faraónů. Proto se musela vydat k prověřovacím zkouškám. A tak každý den pilně cvičila a učila se bojovat. Flíček to měl hodně těžké, protože se mu ostatní koťata smála, že vypadá hloupě a je nešikovný. Všechna koťata se moc těšila na nadcházející zkoušky. Měla najít obrovský zelený diamant, který je pro egyptské kočky posvátný dar od Boha.
Když ale vstoupila koťata do hrobky, začala se bát. Bylo tam hodně pavouků a pavučin. Najednou se před nimi objevilo rozcestí. Všechna bílá koťata chtěla jít vpravo, protože tam viděla světlo. Ale Flíček měl výborný čich a věděl, že správná cesta je vlevo, i když je tam tma. Jeho instinkty mu říkaly, že má jít vlevo, ale ostatní koťata chtěla jít vpravo. Bílá koťata šla tedy svou cestou a Flíček tou jeho. V levé, Flíčkové cestě, byla tma. Tam byly zavřené dveře. Flíčka se zmocnil strach. Chtěl utéct. Měl zlý pocit, že spadne do velké černé jámy. Ale byl nebojácný kocourek. Požduchl čumáčkem dveře a vešel do obrovské jeskyně. Byl zde postavený vysoký most. Po tomto úzkém kamenném mostě musel přejít na druhou stranu propasti.
Mezitím se bílá koťata vydala cestou za světlem. Světlo ale bylo jen jejich hořící pochodeň a za rohem čekala na nepřipravená koťata past. Koťata spadla do jámy a neuměla z ní ven. Dole v jámě byla tma, a proto nebyl vidět ani tajný průchod, který by je přivedl zpátky na rozcestí.
Co dělal mezitím Flíček? Flíček pokračoval po kamenném mostě, na jehož konci ležel zelený diamant, který byl potřebný pro ochranu faraonových hrobek. Flíček byl šťastný a odhodlaně se vydal na cestu zpět. Ale ouha. Někde v dálce slyšel slabé mňoukání. Čí mňoukání? No přece bílých koťat, která spadla do jámy. Mňoukala o pomoc.
Flíček neváhal a použil diamant k záchraně bílých koťat. Po vysvobození se spolu s koťaty vydal k východu z hrobky, kde je čekala velká odměna. Flíčkovi se dostalo ohromné pochvaly a stal se vůdcem faraónových hlídacích koček. Ostatní koťata se poučila a od té doby se nejen Flíčkovi, ale žádným jiným koťatům nikdo nikdy nesmál a nedělal schválnosti. Vždyť i to odlišné kotě může být to nejlepší.
Zdroj:
- sborník žáků 4. tříd ZŠ Opava – Malé Hoštice: Jak to bylo s Šahrazád dál aneb Tisíc a další noci
Vojtěch Stříbrský, 4. ročník
ZŠ Opava – Malé Hoštice
26. 8. 2011