Ahoj, já jsem Radka. Patřím do detektivního souboru PLAVKY s. r. o., kde řešíme různé hororové případy. Tak vám řeknu třeba ten, co se stal loni v létě. S kolegyněmi jsme vyrazily za případem temného přízraku do Bonnu v Německu.
„Mají tu nádherně postavené domky,“ řekla má kolegyně a kamarádka Anička. Jely jsme celkem 3: Já, Kamila a Anička.
Poslali nás k jedné hodné paní Fischerové.
„Hallo!“uvítala nás.
„Gutten Tag!“ odpověděly jsme. Paní nám vysvětlila, kam máme za přízrakem jít, a tak jsme se vydaly do opuštěné stodoly. Ve 24 hodin přesně!!!!!
Kamila řekla: „Mám docela strach, co vy?“ My přitakaly.
Najednou něco bouchlo v horním podlaží. Se strachem v zádech jsme vyběhly nahoru. V tom se rozrazily dveře v jednom z pokojů a z nich vycházel rudý kouř. Zacpaly jsme si nosy a prošly jsme teď už skoro mlhou do pokoje. Zařvaly jsme!
Byla tam postava ženy zahalená do bílého od krve postříkaného závoje, nohy a ruce jak z alabastru, ke kotníkům havraní vlasy a v obličeji výraz pomsty, jelikož jsme jí na jaře v roce 2010 zabily druha. Svůj výraz změnila v upírský a zakousla Kamilu.
Já jsem rychle urvala kolík z postele a zabodla Samaru (tak se jmenovala). Najednou jsme uslyšely bolestné výkřiky. Dál už si nic nepamatujeme.
Probraly jsme se doma u paní Fischerové. Ta nám líbala ruce, protože jejich město už nesužuje Samara.
Pak jsme si akorát užily nerušené placené prázdniny.
NEVYSLOVUJTE JMÉNO SAMARA, MOHLI BYSTE SKONČIT V TÉ HROZNÉ STODOLE V BONNU!!!!!!!!!!!!!!!!!
Související články:
14. 3. 2012