Podzimní den nastává pochmurným chováním a náladou. Trenýrky a trička s krátkými rukávy odešly do teplé krajiny útulné skříně a almary. Připadáte si v mikinách jako balón a při uvolnění většího množství teplého plynu se pomalinku, polehoučku plníte a když dojdete do té hranice plnosti, vzletíte a z křoví se ozvou radostné výkřiky bratrů Montgolfierů: „HURÁÁÁ, LETÍ“.

Ten ošklivý chmaták vítr krade čepice a ve vzduchu otevírá obchoďák s čepicemi a klobouky.

A najednou jdete chodníkem a začne bombardování vodními pumami. Přijde vám to, jako když jste americký námořník v přístavu Pearl Harbor. Čepice vás má ochránit před deštěm, ale člověka vytočí, když se spojí vítr a déšť. Vítr vám ukradne čepici a plác, jste mokří a nemusíte se večer sprchovat.

„Nemám rád podzim.“

Martin Vašák, 9. ročník

ZŠ Komenského, Týnec n. Sázavou