Jak si mohli žáci všimnout, od pondělí 12. listopadu míjeli na chodbách ZŠ M. Šolleho v Kouřimi panely s příběhy obyčejných lidí z doby totality, speciálně z 50. a 60. let. A pokud byli od páté třídy výš, tak zažili i prohlídku výstavy s průvodci. Výstava pak putovala na MěÚ, aby si ji mohla prohlédnout veřejnost. Mezi průvodce byl vybrán i M. Fiala (Fiasko).

Panely na chodbách patří k výstavě Stopy totality. Cílem tohoto projektu je vyzvat žáky a studenty ve věku 12 až 19 let, aby sami aktivně vyhledali pamětníky a zaznamenali jejich příběhy, zachránili fotografie a dokumenty, porovnali je s dobovým tiskem z archivů. Ze zpracovaných materiálů pak vytvořili panely.

Na dosud vytvořených a vystavených v naší škole jste mohli nalézt velmi zajímavé příběhy z doby totality a seznámit se s tím, co ta doba všechno způsobila. Jen stačilo, abyste byli jiní- věřící, bohatí, statkáři, proti komunistům, či nějaký váš známý emigroval do ciziny a hned z vás byli ti špatní.

Velmi mě zaujal příběh Jiřího Filšera ze Šternberka, který již odmala cítil, že je jiný než ostatní. Jak to bylo možné? Pocházel ze zámožné rodiny a ostatní ho kvůli tomu odstrkovali. Ve čtvrté třídě vysvětlovala jeho učitelka pojem vykořisťovatel na příkladu jeho otce. Jednou mu rozkopala tašku s učebnicemi na důkaz toho, že takovéhle lidi by hned likvidovala. Kvůli svému původu a emigraci svého bratrance do Anglie nemohl studovat na Vysoké stavební škole v Brně.

Podobných příběhů zde najdete několik. Není to tak dávná minulost. Někteří z našich babiček a dědečků tuto dobu zažili. Tak se můžete zeptat, zda neznají podobný příběh.

Každá třída od páté výš navštívila během hodiny občanské výchovy tuto výstavu. Od průvodců si žáci mohli vyslechnout vzrušující příběhy a vytvořit si o době svůj obrázek. Potom děti vyplnily pracovní listy, které se jednotlivých příběhů týkaly. Někteří možná pochopili, že opravdu z ničeho nic mohli tehdy mít lidi život vzhůru nohama.

Jak jsem se stal průvodcem

Abychom vás mohli seznámit s výstavou, museli jsme nejdříve absolvovat seminář na toto téma. Začal praktickou ukázkou, jak postavit panel a jak s ním manipulovat, ale pak hned diskuzí, proč jsme tam, kde jsme, a co čekáme od tohoto semináře. Dále jsme se seznámili blíže s dobou totality i s tím, jak se v Čechách komunistický režim vzal. Poté jsme měli vymyslet seřazení panelů, a to podle roku narození jednotlivých osobností či roku jejich životní události. Jako budoucí průvodci jsme dostali rady, jak mluvit k lidem.

A pak nastala vlastní práce- blíže jsme se seznamovali s panely a hledali jsme spojitosti mezi skutečnými příběhy a dobou. Každý si vybral jeden panel, aby převyprávěl příběh dané osobnosti z panelu. Na závěr jsme rozmístili panely po škole a naši píli či náš přednes hodnotili pak spolužáci svými výrazy a úšklebky nebo výrazem zaujetí. Možná, že pro leckteré je toto téma těžké a nerozumí mu. Můžete se nás průvodců nebo učitelů klidně zeptat. Myslím, že mi možnost vyzkoušet si roli průvodce přinesla velmi cenné zkušenosti, navíc jsem se dozvěděl mnoho zajímavého. Jsem rád, že jsem se mohl do tohoto projektu zapojit.