Tento příběh začal o prázdninách, když mě můj majitel vytáhl z krabice od LEGA. No, nejdřív jsem byl rytířem… Můj majitel Ondra Beneš mi postavil hrad, vyzbrojil mě nejlepším brněním a zbraněmi a dal ni toho nejlepšího LEGOVÉHO koně, co měl. Zúčastnil jsem se bitvy, ve které se utkali kostlivci s rytíři. Byla to dlouhá bitva, ale nakonec se kostlivci dali na útěk.

Potom Ondru napadlo, že bych mohl být pilot vrtulníku pobřežní hlídky. Ondra mě posadil do kokpitu spolu s dalším panáčkem. Myslím, že se jmenoval Frank, ano Frank. A třetí byl plavčík Joe, který vytahoval z moře nebohé LEGO-figurky.

Foto: Ondřej Beneš

Jednou jsme měli akci, při níž se v moři topil LEGO-dělník, který spadl z lešení do moře, když natíral dům. A mířil k němu LEGO-žralok. Lámal jsem si svou malou LEGOVOU hlavičku nad tím, jak ho asi zachránit a dospěl jsem k názoru, že by se Joe mohl spustit na vijáku dolů k němu. „Joe, spusť se dolů po navijáku“, řekl jsem mu vysílačkou. Joe se honem spustil dolů a podal ruku LEGO-dělníkovi. Naštěstí byl žralok bez večeře.

Foto: Ondřej Beneš

To je asi tak všechno, co bych vám chtěl říct. Samozřejmě toho bylo mnohem víc, ale to by bylo na dloooooouhé LEGO-povídání…

Ondřej Beneš, 6. ročník

Masarykova ZŠ a MŠ Nezamyslice