Jak děda vzpomínal na svá školní léta

„Léta, když jsem chodil do školy, jsou již tak vzdálená, že si na ně vzpomenu jen tehdy, když se setkám s některým spolužákem nebo spolužačkou.

Bydlel jsem v Jemnici a den co den jsem chodil pěšky do Strážku. Po cestě jsme zažívali hlavně hodně legrace. V zimě jsme přišli domů většinou celí mokří, jindy zase špinaví od bláta, ale nejdůležitější bylo mít s sebou pořádnou svačinu.

Ve škole jsem měl také různé zájmové činnosti, například jsem chodil do přírodovědného kroužku. Zajímala mě práce se včelami, chovatelství nebo práce na školní zahradě.

Měl jsem také ochočenou kavku a to téměř každý rok jinou. Létala za mnou až do školy a to se učitelům moc nelíbilo, mně ale ano.

Na školu vzpomínám rád. Na dětské starosti se známkami, které mají i dnešní děti. Vzpomínám, jak jsme byly jako děti občas naštvaní na školu nebo na Stražkováky. Často jsme říkali, že Strážek jednou zavezeme hnojem a vznikne pěkná rovinka.

Taky jsme měli družbu se slovenskou školou a doplňovali jsme si navzájem poštovní známky.

Všechno to ale rychle uteklo, a když se teď s někým setkám, nemůžeme se ani poznat.“

Ondřej Jakeš, 9. ročník

Základní škola a Mateřská škola Strážek