Jednoho letního rána si sluníčko protáhlo paprsky a zašimralo Šotka na spáleném nose. Ten vyskočil a okamžitě začal promýšlet, co s načatým dnem. A protože včera zapršelo, rozhodl se vydat do lesa zkontrolovat, co tam nového přes noc přibylo. Na mechové cestě potkal zvláštního brouka, který lezl pozpátku a zadníma nohama před sebou valil cosi kulatého.

Šotek je hračička. Pořád něco šotkuje, pořád si s něčím hraje. Například v jednom kuse žongluje. S míčky, s kuličkami, v zimě se sněhovými koulemi, v létě s jahodovými knedlíky a na podzim se švestkovými (to by z něj paní kuchařka ve školní jídelně měla radost). No a dnes si trochu zažongloval se slovy.

Znáte česká přísloví? Víte, že si s nimi můžete užít spoustu legrace? Přečtěte si Šotkův vypečený příběh a zjistěte, jací machři na přísloví jste.

 Na lelky se musí opatrně. Jsou to totiž velice plachá stvoření. Hlavně je chytejte rozvážně a nespěchejte. Jestli něco lelci nesnáší, tak je to právě spěch. Před ním by i utekli, kdyby utíkat uměli. Základní pravidlo tedy zní: Lelky chytáme pomalu a pozvolna!