Šotek je hračička. Pořád něco šotkuje, pořád si s něčím hraje. Například v jednom kuse žongluje. S míčky, s kuličkami, v zimě se sněhovými koulemi, v létě s jahodovými knedlíky a na podzim se švestkovými (to by z něj paní kuchařka ve školní jídelně měla radost). No a dnes si trochu zažongloval se slovy.

Že žonglovat se slovy se nedá? To neznáte Šotka! To si to takhle přiběhne za Lenkou s nádhernou kyticí pampelišek a rozjařeně povykuje: „Tady ti nesu pampevlky. Tady ti nesu pampevlkyyyyy.“ Lenka si pomyslela, že se ten Šotek buď dočista zbláznil, nebo si z ní dělá dobrý den. To on si, jen tak mezi námi, dělá z Lenky i z Vojty dost často. Někdy si dělá i dobré poledne a včera si z nich dokonce udělal dobrou svačinu. Ale nééé, on si je nedal ke svačině…

Vraťme se však k jeho nejnovější šotkovině. Takhle to šlo celý den. Odpoledne vletěl do maringotky motýl a Šotek vesele pokřikoval: „Dědkučka maršál, dědkučka maršál!“ Na trávě se podle něj plazil vidamýžď a k obědu byla vařená mžikev (brrrr, tu Lenka tuze nerada).

Lence to začalo být podezřelé. Řekla si, že té záhadě musí přijít na kloub. Sepsala si tedy všechna Šotkova bláznivá slova a dumala a dumala… no, a protože je to chytrá hlavička, tak té záhadě nakonec na kloub přišla. A když se to podařilo Lence, určitě se to povede i vám. Chcete poradit? Šotek vám rád napoví, jak na to. Stačí, když se podíváte do jeho pracovního listu v příloze.