Co pro mě znamená fantazie? Řeknu to rovnou: všechno. Bez fantazie bych nebyla nic. Já totiž čtu převážně fantastické knížky a jsem strašně velký snílek. Často si vymýšlím příběhy z úplných maličkostí.

Když potkám na ulici někoho, kdo běží, hned si představuji, že ho honí nějaká příšera. Když mám špatný den, myslím si, že se moje konání znelíbilo nějakému zlému černokněžníkovi a ten na mě seslal nějaké hrozné kouzlo. To je toho, řeknete si, to dělá občas každý. Představivost je však pro mě mnohem víc.

Na svoji se dívám jako na věc, která je strašně vzácná, a proto z ní musím čerpat, dokud nevyprchá. Na cizí fantazii se ale dívám jinak: jako na věc, která je tu proto, aby bavila vás ostatní. S fantazií můžete vydělávat, mít možnost prosadit se ve velkém kolektivu. Někdy však může přinést i zklamání. Třeba když nějaký slavný spisovatel napíše knihu, která se moc nelíbí, nebo když vás jeden den napadne nápad na krásnou slohovku, všem to řeknete, a když druhý den na vaši práci čekají, zapomenete to.

Proto si nedokáži představit, jaké by to bylo, kdybych se narodila jako někdo, kdo nemá představivost. Musí to být hrozné, chodit kolem učiněných podnětů k vymýšlení a vůbec z nich netěžit. Vždyť bez fantazie by nebyla ani důležitá složka lidské civilizace: knihy. Snad úplně každý má doma knihovnu a v té knihovně zcela určitě nebudou jenom deníky nějakých slavných lidí, ale také alespoň jedna knížka pohádek nebo pověstí. Toto je přece fantazie, z níž vyplývá dokonce i nějaké ponaučení. Myslíte, že lze opravdu vlkům rozpárat a pak zase zašít břicho? Myslíte, že jde z perníku postavit naprosto funkční dům? Myslíte, že jelen může mít zlaté parohy?

Fantazie je zkrátka úplně všude kolem nás. Měli bychom si jí vážit, protože je to kouzlo, které neodmyslitelně k lidem patří, a proto je třeba ji zachovat pro další generace, aby se pak za sto let nepsalo do učebnic dějepisu, cože to ta fantazie vlastně byla.

Autor textu: Karolína Sedláčková, 7. ročník

Autor obrázku: Kateřina Švábová, 8. ročník

Základní škola a mateřská škola Olešnice, okres Blansko

7. 2. 2011