Kamínky pro princeznu

Žil byl jeden hoch. Jmenoval se Honza. Bydlel se svou matkou v malé roubené chaloupce nedaleko hradu Žumberk. Honza byl statný mládenec, práce mu šla od ruky, ale měl jednu jedinou chybu. Když začal nějakou práci, nevěděl kdy přestat. A tak třeba pořád jenom ryl a kopal, až už nebylo kolem chaloupky ani kousek zeleně.

Jeho matka, ač byla hodná, tak toto Honzovo „řádění“ nemohla přenést přes srdce. Proto poslala Honzu kopat jinam. Honzík se vydal na cestu, ale nešel daleko. Za malou chvilinku došel k hradu. Tady se dozvěděl, že princeznička Leontýnka zrovna v téhle chvíli poztrácela své korále.

Honza se hned přihlásil u krále o práci. Okamžitě dostal jako prvořadý úkol korále najít. Tím ale měl důvod zase začít rýt a kopat, což obzvláště rád dělal. A tak se hned vrhl do své oblíbené činnosti – kopal a kopal. Vtom něco zazvonilo pod jeho krumpáčem. Sklonil se do jámy a ejhle. Našel obrovský, krásně třpytivý kámen. Vyndal ho a hned se rozběhl k místnímu zlatníkovi. U něho nechal z kamene vyrobit krásné korálky pro princeznu.

Kamínky se všem tak líbily, že je Honza začal kopat ve velkém. Každá bohatá paní chtěla mít korále jako princezna. Kámen se tady těží dodnes. Ale hrad díky tomu vzal za své a navštívit můžeme už jenom jeho rozvaliny.

Eliška Řezáčová, 5. ročník

Základní škola a mateřská škola Lukavice, okres Chrudim