Jednou mi maminka vyprávěla, jak jela se třídou na výlet na Lipno. Po příjezdu se ubytovali v chatkách a potom se šli podívat po okolí. K večeru měli naplánovaný velký táborák. Všichni se těšili hlavně na opékání párků.

K večeru paní učitelka řekla dětem, aby šly nasbírat dříví. Párky byly připravené na lavičce u ohniště. Všichni na ně zapomněli a nikdo je nehlídal. Po návratu z lesa nastalo velké zděšení: „ Párky jsou pryč!!!“ Začali je hledat, párky však nikde nebyly.

Najednou uviděli za chatkou velkého černého psa. Hned bylo všem jasné, jak párky skončily, protože pes se ještě mlsně olizoval. Pes se na rozdíl od dětí, které zůstaly bez večeře, tvářil spokojeně. Opekly si aspoň chleba. Paní učitelka po chvíli zjistila, že pes je zdejšího správce. Ten jim ochotně sehnal další párky. Vše tedy dobře dopadlo. Všichni se tomu zasmáli a spokojeně šli spát.

Na tento příběh ještě dnes každý z účastníků vzpomíná.

Pavel Šalbaba, 4. ročník

Základní škola a Mateřská škola Strážek