Přísloví jsou záhada. Jen si to představte. Kdysi dávno někdo něco chytrého vymyslel a okamžitě se s tím musel pochlubit sousedovi. Tomu se to zalíbilo, a proto to hned zatepla pověděl Lojzovi ze sousední vesnice, který to zase dal k dobru v přespolní hospodě…Tak si to milé přísloví vesele putovalo vesnicemi, městy i osadami, prošoupalo sedmero bot a překročilo sedmero řek, až po mnoha letech doputovalo k nám. A my už dnes nezjistíme, kdo, proč a kdy si danou větičku vymyslel.

Aby vám to nebylo líto, připravili jsme si pro vás něco, čemu na kloub přijít můžete. V  následujícím příběhu se skrývá některé ze známých přísloví. Přijdete na ně?

Šotek houbařem

Když se dnes ráno Šotek probudil z neklidného spánku, dlouho přemýšlel nad tím, co je špatně. Na první pohled se zdálo vše v pořádku. Lenka s Vojtou ráno odešli do školy, sluníčko svítilo, šotkovskou čepici měl správně nasazenou… Přesto tu zkrátka něco nehrálo.

A pak mu to došlo. Dlouho nevyvedl žádnou šotkovinu! To je ale veliká chyba, protože by si o něm mohli lidé začít myslet, že mu došly nápady, a něco takového by mohlo vážně poškodit jeho šotkovskou pověst. Kam ale na ty nápady pořád chodit. Nápady nejsou rohlíky, abychom je mohli koupit v samoobsluze. V Šotkově případě se spíše podobaly houbám v lese. Při houbaření se musíte tvářit, že vás houby ani trochu nezajímají. Do lesa jste se přece přišli nadýchat čerstvého vzduchu, a ne sbírat nějaké legrační talířky na anténkách! A když se vám podaří houby přesvědčit, že o ně skutečně nemáte zájem, tak vylezou z mechu a šup, už je máte v košíku. 

Šotek tedy jakoby nic chodil po domě. Tvářil se, že má něco hrozně důležitého na práci a rozhodně nemá čas zabývat se nějakými hloupostmi. Osvědčená taktika se opět vyplatila. V poledne ho začala honit mlsná. Po krátké honičce to Šotek vzdal a rozhodl se zkontrolovat, co přibylo v ledničce. Smála se tam na něj plná mistička jahod. Mňam, mňam, ty budou určitě pro Lenku s Vojtou ke svačině. Rádi si je dávají s cukrem. Mohl by jim je prostě sníst, to by si sice pochutnal, ale moc legrační by to tedy nebylo. Ne, to neudělá. Správná šotkovina si žádá oběti. Co kdyby si tu pochoutku tentokráte daly děti se solí? To by byla naopak prvotřídní šotkovina. Živě si je uměl představit, jak nabírají plnou lžičku, dávají si ji do pusy a brrrrrr… To by byla psina. Stačilo by, aby vyměnil cukr v cukřence za sůl. A tak se Šotkovi opět podařilo najít skvělý nápad. Nádherný exemplář to byl, hotový hříbek. Vše provedl během několika minut a pak už jen netrpělivě čekal, až se děti vrátí ze školy.

Když přišli Vojta s Lenkou domů, Šotek byl nezvykle potichu a dokonce si četl ve slabikáři! Děti pro něj měly naštěstí nachystané překvapení. Včera mu na zahradě natrhaly jeho oblíbené jahody, to ho určitě rozveselí. Ještě je pořádně pocukrují, jak to má Šotek rád, a rozhodně přitom nebudou šetřit cukrem. Táááák, už se to nese: „Šotku, přestaň s tím čtením, máme pro tebe překvapení, je to náramná dobrota…!“

Šotkovi zatrnulo. Inu, nadarmo se neříká: …………….. (doplňte přísloví)

Nápověda: Toto přísloví zahrnuje aktivitu, při které používáme krumpáč.

Další úkoly najdete v přiloženém pracovním listě a v kvízu pod článkem.

Ladislava Whitcroft

Zobrazení: 103131

Hodnocení: 2.3 (1625 hlasů)

Související články:

 

27. 1. 2011