Zpravodajství o významných, zajímavých, překvapivých, tragických nebo jinak atraktivních událostech patří k nejstarším činnostem novinářů. Co je úkolem zpravodajství? A jak se mu věnují redaktoři školních časopisů?

Co nabízí zpráva?

Skutečně zpráva nevyjadřuje názor?

Zpravodajství a školní časopisy

Je zajímavé, že „čistým“ zpravodajstvím se některé školní časopisy zabývají spíše okrajově. Důvodem může být delší čas mezi vydáními jednotlivých čísel časopisů. Redaktoři mohou mít dojem, že nabízené informace již nebudou aktuální. O řadě zajímavých událostí v jednotlivých oblastech působení školy se však čtenáři nedozví. Navíc – informovat lze i o událostech budoucích; následně se k nim vracet a vytvářet tak „seriály“ na určitá témata.

Příklady pro inspiraci – zpravodajství v rubrikách školních časopisů

„Bylo nebylo…“

Rubrika školního časopisu Školáček nabízí stručné a věcné informace o akcích na prvním i druhém stupni školy, doplněné o fotografie. Fotograf se skrývá za „redakci“, ale nemusí – jeho reportážní fotky jsou kvalitní.

„Stalo se…“

Rubrika časopisu Školníček si všímá zajímavých událostí na prvním i druhém stupni školy, ale i událostí ve školní družině. Kvalitu fotografií zřejmě trochu „poškodila“ kopírka.

„Akce školy“

Ukázka v příloze je součástí kvalitní dvoustrany s rubrikou „Akce školy“ (časopis Písařík). Zprávy jsou trošku únikem do komentované publicistiky (závěrečnými zvoláními „Všem se to moc líbilo!“ a „Skvělá akce!“). Jsou autoři zpráv také autory fotografií?

„Bájné akce“

Zprávu z akce „Dýňová slavnost“ přiblíží čtenářům časopisu Bublanina výrazná fotografie a stručný text s věcnými informacemi. Fotografie nabízí další informace, zkusme se do ní „začíst“…